Kračun / Zimní slunovrat

IMG_0479-1024x768

autor textu: Martina Kalendová (2015)

(Text je součástí delší přednášky o kole roku: http://www.slovanskykruh.cz/2017/03/kolovrat-aneb-slovanske-slavnosti-v-prubehu-roku/ )

 

Označení Kračun pochází od slova kráčeti, neboť dny se začínají prodlužovat, “kráčet”. Dodnes se ještě někde na na Slovensku nebo na Moravě můžete setkat s tímto pojmenováním, označuje se tam takto ovšem ne den zimního slunovratu, nýbrž vánoční svátky. Není samozřejmě náhodou, že oslavy narození Ježíše připadly podle “výpočtů” křesťanských kněží právě na dny tolik blízké vlastnímu slunovratu. Dnešní slovo Vánoce pochází z německého Weihnachte – svatá noc. Slunce je oslavováno jako bůh snad ve všech kulturách, které kdy na Zemi žily, neboť bez něj by opravdu nebyl život. Toto uctívání jiných bohů ovšem bylo trnem v oku křesťanství, které propagovalo jen boha jediného. Díky tomu se dnes většina křesťanských svátků časově kryje se původními předkřesťanskými svátky. (Nejlepší taktikou je totiž využít sílu svého nepřítele. Než, aby se církev namáhala s tvorbou nových svátků, stačilo je jen přejmenovat a přemalovat staré zvyky, ostatní už zařídil čas, trocha represe a zapomnění.)

Zimní slunovrat původně souvisel s oslavou Dažboha, slovanského boha Slunce, který byl synem jiného slovanského boha – Svaroga. Právě na zimní slunovrat se Dažboh jako dítě rodí pod zemí, dospívá během jara, v nejvyšší síle je o letním slunovratu, poté začíná postupně slábnout, až o zimním slunovratu opět umírá a znovu se rodí. Mezi jeho úmrtím a narozením, přesně v onu magickou noc slunovratu, v době, kdy je pozemský svět bez jeho ochrany, nastává na zemi chaos, mizí hranice mezi světem a podsvětím a díky tomu se k nám mohou dostat nebezpečné bytosti, běsi a čerti. V noci chodí po světě upíři, vlkodlaci a víly. Kromě toho můžete potkat i duše svých zemřelých předků. Jako zástupný symbol Slunce a jeho síly zde na Zemi uctívali Slované oheň. Element ohně byl nejdůležitějším prvkem, který oslavy zimního slunovratu provázel. Měl nejen funkci symbolickou, ale zejména ochrannou. Zapaloval se při západu Slunce, aby do sebe vstřebal poslední zbytek Dažbohovy síly, a musel hořet celou noc. U ohně se také bdělo celou noc, neboť to bylo jediné bezpečné místo. Nejednalo se o žádný malý ohýnek, nýbrž to byla pořádná vatra, u které se sešla celá vesnice. (To bylo později trnem v oku církvi – takže se ohně zmenšovaly a „přenášely“ pod střechu – odtud zvyk zapalování svíček o Vánocích.)

Pochopitelně bylo ještě mnoho dalších zvyků, např. které se týkaly určitých druhů jídla, které nesměly chybět u hostiny, např. jablka – symbol zdraví, ořechy – hojnost, česnek – ochrana. Pak také pečivo, kulatý chléb nebo oplatka, symbolizující slunce.

Jak jsme si již řekli, označení Kračun pochází od slova kráčet. Prvních 14 nocí po slunovratu se však den ještě nijak citelně neprodlužuje, stále je brzo a dlouho tma. Naši předkové toto období označovali také jako tzv. noci běsů. Tento čas je velmi vhodný pro práci se stinnými stránkami osobnosti. Ochranným božstvem pro tuto dobu je Veles, bůh podsvětí /a také stád/, neboť spojuje síly temné i světlé.

Jeden z nejstarších zvyků, který přetrval až dodnes v podobě koledy, bylo právě setkání lidí s běsy. Mladí muži se přestrojili za zvířata nebo si navlékli různé strašidelné masky na obličej, vyrobené z kůry, dřeva nebo kůže.

Jejich smyslem bylo zahnat běsy a démony a ochránit před nimi ostatní lidi. Za zmínku stojí i povinnost mladíků dodržovat několik dní před koledou sexuální půst. Ve skupinách obcházeli vesnici, zpívali, hráli různé scénky a přáli v každém domě úrodu a štěstí, za to pak od hospodyně dostávali dary (jídlo a pití, popř. peníze). Koledovalo se od zimního slunovratu až do přísluní (křesťanská tradice Tří králů).

K této nejdelší noci v roce se vážou i další magické zvyky a tradice. Země se otvírala a vydávala své poklady, kvetlo zlaté kapradí, zvířata mluvila lidskou řečí. Člověk mohl také nahlédnout do budoucnosti. Různě se věštilo, louskaly se ořechy (zdravé jádro znamenalo zdraví a hojnost, poškozené nebo vysušené nemoc, bídu či dokonce smrt), krájelo se jablko. Svobodné dívky mohly ve studni uvidět obraz svého budoucího ženicha, ale třeba také svou smrt.

 

Další informace např.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kra%C4%8Dun„Kračun“

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1noce„Vánoce“

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slunovrat„Slunovrat“

 

 

 

KRAČUN 2014 – keltské oppidum Závist (Hradiště) u Zbraslavi

 

KRAČUN 2015 – keltské oppidum Závist (Hradiště) u Zbraslavi

 

KRAČUN 2016 – slovanské hradiště Divoká Šárka, Praha

 

KRAČUN 2017 – na louce u lesnatého vrchu Klepec (nedaleko obce Přišimasy)

(fotografie jsou z ceremonií Slovanského kruhu)

 

slovansky_kruh_logo400

 

 

 

 

 

 

This entry was posted in Články, Kolo roku. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *