Hromnice – 1.2.2018

Procházíme únorem, závěrečným a nejnáročnějším měsícem našeho podnebí. Tedy, někdo prochází, někdo prolézá, dle údělu svého… On totiž dřívější název měsíce – úmor – velmi očividně poukazoval na to, že v tomto čase umíralo a umírá nejvíce starých a slabých lidí ( což známe i z různých vyprávění a pohádek, kde se často praví, jestli dotyčný „přežije zimu“ či „dožije jara“). Zásob a sil na povrchu spící země výrazně ubývá, dříve naši odolnost zkoušel mráz, nyní naopak nepřemrzlé nemoci. V každém případě se nacházíme ve vrcholném období vlády bohyně Morany, těsně před úsvitem jara.

Možná i proto nabízí současný název zároveň i doporučení nejvhodnějšího strávení tohoto období – zůstat u nory 🙂

 

18557304_1417247548401561_1198321730480472583_nPro mne osobně byl tento den rituálem již od samého rána, kdy jsme s dětmi v lesní školce slévali hromniční svíčky ze zbytků starých nedohořelých svící. Pro nezasvěcené – jedná se o předmět magické ochrany, který dříve ženy v tento den vyráběly pro těžké časy, světlo této svíce mělo ochraňovat stavení před bouří, posilovat v boji s nemocí a také ulehčovat proces umírání. I my jsme s dětmi tvořili pěkně po staru, na otevřeném krbovém ohni. V těle mi přitom celou dobu zněla ochranná Perunova píseň, kterou mi přinesla řeka předchozí den. Světe div se, tato činnost mne během pár hodin zcela vyléčila ze stavu povážlivě se vkrádající nemoci…

 

Večerní ceremonie ve vyšehradských Karlachových sadech, při které jsme spolu s kolegou Janem Kročou asistovali předkům při vedení, pro mne byla krásným a radostným dotekem posvátna.

Po pozdravení všech směrů a tradiční očistě přišla nejprve chvíle smíření s Moranou, prostor pro osobní poděkování za její sílu přeměny a odpoutání. Teprve pak byl otevřen prostor Perunovi, který byl tentokrát díky bratrovi v kruhu po staru přítomen i sekyrou. Proces požehnání svící od obřadního ohně jsme společně doprovodili písní, jež přišla pro tuto chvíli:

Perune, Perune, vládče hromu
dej ochranu mému domu

dej ochranu rodu mému
a životu pravdivému

Perune, Perune, vládče nebes,
o tvou sílu prosíme tě,
prosím posvěť světla záři
hromní svíce na oltáři.

Perune, Perune, vládče hromu
dej ochranu mému domu
dej ochranu rodu mému
a životu pravdivému

Známo jest, že kde jsou konce, jsou zároveň i začátky. Naši keltští předkové v tento čas zřejmě pracovali s bohyní Brigid a s principem ochrany nového života a semen. Dává smysl, aby si člověk ve vrcholu zimy rozmyslel, co nového má v jeho životě vzklíčit a čemu dá svou péči a ochranu….Proto jsme požádaly bohyně Mokoš, Živu, Vesnu a Ladu o požehnání zrní, do kterého mohl každý vložit své záměry a zasadit je ve svém prostoru. Stejně tak i záměry pro dobro této země a pro blaho celku v prostorách Vyšehradu.

A aby se nám všem dobře žilo, nesmělo chybět požehnání medovinou, které jsme zakončili oslavnou písní ochránci zvěře, bohu Velesovi, jehož síly jsou v naší krajině právě velmi znatelně přítomny. Jistě jste někoho z jeho divoké družiny potkali… ne-li v lese, alespoň na Masopustu… 😉

 

Děkuji za tento večer a možnost konat tuto práci a znovu se dotýkat starých světů a prvotních sil žití.

Kéž v našich životech vzklíčí s jarem samá dobrá a zdravá jádra
Kéž je Matka Země ochráněna a znovu vzkvete

Sláva našim bohům a předkům
Sláva rodu

 

Za Slovanský kruh
S úctou
Nami Maria

 

slovansky_kruh_logo400

 

 

 

This entry was posted in Co se stalo, Novinky, Oslavy. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *