Noc ohňů – 30.4.2019

FOTOGRAFIE Z OBŘADU  ZDE  (foto: Tereza Koňasová)

Noc Ohňů – Loutí

Jaro vrcholí a s ním přichází i oslava plodných sil přírody. Na našem území se odedávna pálily ohně na počest obnovy sil přírody, setkání rodin – komunity, a také pro zahnání temnoty zpět do zásvětí Návu. Stopy tohoto svátku nalezneme i v keltské kultuře. Už dávní předkové keltští stavěli máje a za zpěvu a tance splétali sukni z dlouhých mašlí na počest plodnosti Matky Země. To byl svátek Beltine – Noc ohňů.

My s přáteli jsme, stejně jako minulý rok, oslavili svátek „Noc ohňů“ s obřadem stavění Máje v Ekocentru Loutí.

Vzhledem k velmi suchému dubnu nebylo do poslední chvíle jasné, zda bude možné zapálit velký oheň. Příroda však opět krásně spolupracovala a déšť v předchozím dni nám oslavu umožnil. Tento rok jsme měli mnohem více zkušeností s přípravami, a tak nás to již nestálo tolik úsilí jako minulý rok. Přesto však nastalo několik veselých chvil, které zkoušely náš klid a vyrovnání 🙂 .

Při přípravách jsme se tradičně rozdělili na mužskou a ženskou skupinu. Tato chvíle vždy byla a je velmi důležitá – čím více se mohou ženy a muži při přípravách ponořit do své síly, tím radostnější a živější je pak jejich setkání a tím i celý obřad. Ženy se věnovaly výrobě věnců na hlavu svou i mužů, velkého věnce na Májku, sběru bylin a přípravě krásného oltáře. Muži se zase chopili obřadního úkonu, pokácení stromu na Májku a přípravy vztyčení celého díla nahoru. Také připravovali dřevo na oheň, jenž později očisťoval a svítil/světil až do noci.

Když bylo vše připravené, domluvili jsme si znamení, kterým obřad začneme. Mělo to být zapískání mé koncovky. V klidu jsem se připravoval, když tu vidím z okna domu, jak přicházejí ženy a začínají dávat prstenec na strom… Někdo zapískal na koncovku – a ženy si myslely, že jsem to já, a vyrazily i s věnci. Nikoho nenapadlo, že tam není vedoucí obřadu a obřad zvesela spustili. S rychlostí blesku jsem letěl k hloučku navlékajícímu věnec na májku… ale pak jsem si řekl – vždyť je vlastně vše v pořádku. Už jsme jim tu moudrost předali a oni už mohou pracovat sami. Navlékli jsme věnec na kmen břízy, zazpívali písně. Májce se však nejdříve nahoru nechtělo, byla velmi dlouhá. Muži museli ještě zabrat, než vyletěla k nebesům.

Pak jsem si uvědomil, že jsme neudělali úvodní obřad. Lidé to neznají, a tak ho neudělali. Byla tam radost, ale nikdo se vlastně neobjímal, což tak minulý rok bylo. Tam jsem cítil absenci pořádného rituálního začátku obřadu. Pokaždé nabíráme nové zkušenosti a učíme se, jak dělat věci lépe – a jak nejlépe a přirozeně vést skupinu lidí. I když to stojí ohromné úsilí a trpělivost, jsme rádi, že se lidé přijedou učit a obřady si užít.

Po večeři, která nám způsobila veliké zpoždění v obřadu, jsme začali s nočním ohněm. Jako vždy jsme pracovali postupně. Pro srovnání – v zemích, jako je Litva či Lotyšsko, kde obřady trvají do úsvitu, se dělají dlouhé přestávky mezi bloky a lidé se přemísťují z místa na místo. Pro nás v uspěchané době jsou tato zpoždění nepříjemná, a tak se za ně omlouváme. Večerní chlad bohužel některé účastníky odradil. Propříště víme, že večeře bude muset být obětována…

Po modlitbách ke čtyřem živlům, světovým stranám a světům Prav, Nav, Jav jsme rozdali byliny, aby mohl udělat každý svou osobní modlitbu. Je důležité otevřít své srdce a předat svou upřímnou modlitbu ohni. Říct to, co nám skutečně leží na srdci, je mnohem hodnotnější a silnější, než přát štěstí všem bytostem (a řešení vlastního života se vyhýbat…). Nechyběly ani zpěvy a přípitek medovinou. Protože však Češi nejsou zrovna pěvci posvátných písní, nechali jsme již bubny v klidu a radši se věnovali hostině. Zvláštním prvkem tohoto obřadu – pro ty, co vydrželi do hostiny, bylo pak věštění z hladiny vody. K tomuto účelu dříve sloužily různé tajemné prohlubně a misky na velkých obřadních kamenech na silových místech. Tady nám posloužila mísa s vodou na louce mezi dvěma mocnými duby, kam si každý si chodil pro svou zprávu z vody sám.

Konečně nastal čas i pro skoky přes oheň pro očistu a posílení. Závěrem oheň přeskočili i ti nejbázlivější, což bylo doprovázeno patřičným jásotem a zpěvy. Naše přírodní obřadní práce nemá být o rigidním opakování postupů, ale hlavně o naslouchání a reakci na potřeby celku – což se neustále učíme. Je stále mnoho věcí a prvků, které ještě neznáme, neustále přicházejí nové nečekané jevy a zkoušky 🙂 .

Propříště již nepřerušíme obřad dlouhou večeří, dáme přednost dodržení časů, hlavně kvůli maminkám a dětem, aby dlouho nečekaly 🙂 .

 

Moc se těšíme na další setkání u našich oslav a obřadů.

Ze srdce děkujeme všem zúčastněným za spolupráci a dary.

A také:

Ekocentru Loutí za produkci a zázemí
Za krásné fotografie a videa Tereze Koňasové
Lidem ze Slovanského kruhu za všechnu neviditelnou práci
Všem našim podporovatelům a dárcům

 

Sláva Rodu a naší zemi.

Zdeněk Ordelt a Nami Maria Lada

 

 

 

 

 

Video a střih: Tereza Koňasová (https://vaspribeh.cz/)

 

 

 

 

 

This entry was posted in Co se stalo, Novinky, Oslavy. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *