PONDĚLÍ 20. PROSINCE 2021 V 18:00 AŽ 20:00

Srdečně vás zveme na oslavu zimního slunovratu – slovanského svátku Kračun.
Hostem Slovanského kruhu bude hudební sdružení Hravé hlasy.
Kdy: 20. 12. 2016 v 18.00 (sraz pro přípravu dřeva, ohniště a oltáře v 17:30) v Praze na Branických skalách u Vávrovy vyhlídky, cca 200 metrů západně od autobusové zastávky Dobeška (bus č.134), kde je i dobrá možnost parkování.
Doporučený příspěvek 300 Kč.
Co s sebou:
Obřadní oděv, máte-li.
Bubny, chřestidla, tamburíny, rolničky… vše, co dělá dunivý i chřestivý zvuk.
Pokud chcete, vezměte si barvy pro nalíčení tváře do běsovské podoby. Dobré jsou i škrabošky či masky, nejlépe z přírodních materiálů, navozující „běsovskou“ náladu. Inspirací mohou být čerti, kteří s tímto obdobím souvisí a kteří byli přesunuti do područí jiné tradice.
Louče, lampiony, lampičky, petrolejky, čelovku – přírodní lokalita není osvětlena pouličním osvětlením
Medovinu jako úlitbu bohům i předkům.
Jídlo pro obětinu i pro hostinu. Na hostině se nedoporučuje jíst střídmě – podle starého zvyku se naopak jí, co nejvíc.
Co znamená období zimního Slunovratu pro Slovany?
Období kolem zimního slunovratu bylo časem chladu a dlouhých tmavých nocí. Naši předkové museli být na zimu dobře připraveni… museli mít vytvořené zásoby obilí a dalších trvanlivých potravin, a také dostatek dřeva, aby přečkali zimu bez úhony. Na druhou stranu zimní měsíce byly časem odpočinku od letních prací – a časem vhodným pro magii. Dnes už si to neuvědomujeme, ale všechny zimní lidové zvyky jsou vlastně původně rituály, které měly zajistit ochranu a přízeň bohů a přírodních sil, hojnost úrody a blahobyt v příštím plodném období. To se týká nejenom vánočních svátků a Štědrého večera, ale také obchůzek Mikuláše, anděla a čerta nebo Lucek, koledování apod. Tyto staré zvyky se nám dochovaly zabalené v pokřesťanštělém obalu – ale pod ním je stále přítomná jejich původní podstata.
Je zimní čas a krajinou vládne duch zimy. Bohyně Morana svými ledovými prsty uspává přírodu a pomalu přichází čas zimního slunovratu.
Přijměte pozvání na ceremonii Kračun, kde podle tradice našich předků společně oslavíme momenty, kdy se rodí nové slunce a to staré odchází. Tento zrod ovlivní celý následující rok, jaké události budou přicházet a jak se nám bude dařit. Naše společné modlitby zasejí semínka naděje do nového ročního cyklu.
V tomto čase, přibližně 14 nocí (z nichž první je ta slunovratová) ještě nedochází k prodlužování dnů. Jedná se o takzvané Noci běsů, chaotickou dobu nejistoty, kterou lze vnímat rozdílně od celoročního plynutí času. Je to čas „stojícího slunce“, období, kdy běsové táhnou krajem a oživují stinná zákoutí našich myslí. Vše, co potlačujeme, odmítáme, veškerá nahromaděná psychická zranění, obavy, pochyby, strach, nenávist …
Pro nás Slovany je to příležitost se se svými běsy setkat tváří v tvář, znovu je prožít, a tím se od nich osvobodit, a získat případně i jejich sílu, která, nově spojená s naší vůlí, nám spíše již slouží, než aby nám jakkoliv škodila nebo od vůle oddělená směřovala proti našim záměrům. Tuto možnost lze prožít právě o zimním slunovratu v našem Kruhu. Budeme tak blíže podstatě Všehomíra, zprostředkované obdobím vlády bohyně Morany.
Čas zimního slunovratu je obdobím počátku nového cyklu. Zde z beztvarosti nabývají věci tvar. V lůně temnoty rodí se světlo, stejně jako jsme byli počati i my. Ze tmy světlo vzchází, Dažboh se rodí.
O přísluní (dva týdny po zimním slunovratu, tedy přibližně okolo 4. ledna) pak dochází k přelomu času, počátku nového roku.