STŘEDA 2. ÚNORA 2022 V 17:00 AŽ 19:00

Branické skály

Vážení a milí,
přijměte pozvání do kruhu kolem posvátného ohně na svátek Hromnic, kdy společně uctíme síly zimy – Moranu a Velese, očistíme se a požádáme o Perunovu ochranu pro období před příchodem jara.
Při obřadu Slovanského kruhu zazpívá hudební uskupení Hravé hlasy.
   .
Kdy: 2.2. 2019 od 17:00 (pomoc s přípravou již od 16:30)
Kde: Branické skály u Vávrovy vyhlídky, 200 metrů západně od autobusové zastávky Dobeška
S SEBOU:
– teplý a pohodlný obřadní oděv (nejlépe bílý)
– domácí pokrmy, pečivo, plody bez jednorázových plastových obalů
na společný oltář hojnosti, teplé nápoje v termosce, taktéž obřadní nápoje – medovina, pivo, víno, voda z pramene)
– SVÍCE – nejlépe domácí vyrobené hromní, jinak jakoukoli větší (než čajovou) bílou svíci k posvěcení
– hudební nástroje
– své záměry, modlitby, písně
Doporučený příspěvek na akci je 300 Kč
   .
Ke svátku Hromnic se váže zejména téma očisty a ochrany. Ženy v tento čas vytvářely svíčky – hromničky, které se lijí ze zbytků vosku, schovávaných po celý rok. Tyto svíce jsou pak zasvěceny hromovládci a nebeskému ochránci, Perunovi, který oplývá údernou spravedlivou silou vyhnat nečisté síly. Takovou svíci, vyrobenou magickým způsobem v tento den, pak zapalujeme ve zlých chvílích – je-li nemoc, úraz, úmrtí, či jakákoli jiná pohroma.
A věřte nebo ne, mají skutečně sílu!
    .
VÍCE K HROMNICÍM z textu od pana Mačudy:
„Zima se v lidové tradici setkávala s létem již na Hromnice (2. 2.), které naši předkové vnímali jako první jarní den. Jaro již bylo cítit ve vzduchu a síly probouzející se přírody se pouštěly poprvé do křížku se zimou – Moranou. Říká se, že jsou Hromnice jediným dnem v zimním období, kdy z nebes na předzvěst vítězství jara udeří Perunův hrom. Snad proto se v kostelech světily voskové svíčky, které dokázaly ochránit dům před úderem blesku. Tento obyčej zřejmě navázal na starší očistné obřady spojené s ohněm, v prvé řadě s obřadním uhasínáním ohně starého a zapalováním toho nového, očištěného. Jelikož na českém venkově Hromnicemi končily vánoční svátky, můžeme tuto očistu spojit s posvátným zaháněním škodlivých sil z domu, usedlosti a potažmo celé vesnice po dlouhé zimě, o němž se v našem vyprávění ještě několikrát zmíníme. Naši předkové zároveň věřili, že si lze naklonit jednotlivá božstva. To dokládají i zprávy ze staré Litvy, kde počátkem února ctili především Perkūna (slovanského Peruna), boha hromu, kterého mimo jiné prosili o dostatek deště a potažmo tedy i o dobrou úrodu nadcházejícího léta. Svým významovým charakterem však nejsou Hromnice nijak ojedinělé, ale spadají do stejného cyklu svátečních dní jako nám dobře známý masopust.
   .
Hned první den po Hromnicích je totiž zasvěcený sv. Blažejovi (3. 2.), který jak známo nahradil po christianizaci slovanských území kult Velesa, boha pastevců a zemědělců, ochránce dobytka i veškerého bohatství, patrona čarodějů, umělců a vší moudrosti, který ovšem vystupuje také v úloze strážce podsvětí a jak se zdá i pána vlků a ostatní lesní zvěře. Nakonec, oblíbeným zvířetem, v jehož podobě bývá Veles ztělesňován, je mohutný vládce lesů medvěd, nepostradatelná maska masopustních průvodů, která je mimo jiné nadělena i nebývalou erotickou symbolikou. Ta je ovšem s medvědy spojována již od doby bronzové, ne-li déle, na což opět poukazují nálezy archeologů. „Velké Velesovy svátky“ byly nejen časem veselí, blahobytu a neskrývané radosti z blížícího se jara, ale rovněž oplývaly magickými úkony majícími přivolat plodnost, úrodná pole a blahobyt, navíc i ochránit dobytek, především ten hovězí, ale i celé hospodářství před nečistými silami a zlými mocnostmi, které by mohly v tomto přelomovém okamžiku ročního koloběhu uškodit.“